Můžeš nám vykouřit náš Tačlajf. Je opravdový, něco jsme prožili. Svízel je v tom, že když už si konečně začínáš připadat jako gangster, nechá ti máma vzkaz ať nakrmíš koš a vyneseš kočku.
Kde se v nás bere ta touha takto příliš splynout s ulicí. To je naším cílem do konce života postávat na rohu s písní na rtech? Očima nasávat pouliční mazut, něco selit, později v centru snad "pást" pár bezdomovců či udělat místní večerku? Proč nemám sen, že udělám VOŠ, najdu si flíček, splodím dům, postavím strom a zasadím syna? Počestný život...
Svůj pokřivený polosvět mám přesto moc rád. Vědět o věcech tě nutí být nad věcí a vyjma čisté přírody není moc krásnějších věcí než zdánlivě ztichlej, zaprášenej noční blok.
@kobe
